"Stránky o ekozahradách a
životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem,
jimž zdraví naší planety není lhostejné."
| Úvodní | Ekozahrada | Rostliny | Klub | Kurzy | Doporučuji | Kontakt |
|
sekce: Rostliny Středomořské bylinky Tyto byliny mají zpravidla rády hodně slunce, chráněné závětrné místo a propustnou půdu.
Množíme je semeny, která na jaře nebo v létě vyséváme pod sklo, nebo řízky a na podzim oddělky z matečné rostliny. Všechny zde uvedené jsou trvalky a mají celkem podobné využití i léčivé účinky (ale neměly by se užívat nadměrně). Hodí se pro vysazování ve smíšených skupinkách, listy zůstávají na rostlinách i v zimě.
Yzop (Hyssopus officinalis)
Yzop lékařský je vytrvalá stále zelená rostlina keříčkovitého vzrůstu, někdy dosáhne až 60 cm výšky. V době květu (od července do září) sbíráme kvetoucí nať, bez dolní dřevnaté části, a sušíme ve stínu při teplotě do 35°C. V průběhu roku spotřebováváme čerstvou nať buďto na vaření nebo na léčivý nálev. Je ceněný i jako okrasná rostlina. Jeho nenápadná vůně navíc odpuzuje bělásky zelné. Aromatický olej z yzopu se používá jako přísada do likérů a parfémů. Yzop se používá pro chuť i do polévek, salátů - má jemné aroma, podporuje trávení. Obsahuje silice, organické kyseliny a třísloviny, významný je i obsah vitamínu C. Působí antibioticky, má protibakteriální účinky, uvolňuje křeče, lehce projímá a působí močopudně. Nálev z kvetoucí nati působí povzbudivě (narozdíl třeba od meduňky, která uklidňuje) a používá se proti kašli a bolestem v krku, chronickému zánětu dýchacích cest a astmatu. Při zánětu hrtanu a mandlí můžeme použít nálev jako kloktadlo. Nálev z yzopu pomůže i jednorázově při poruchách trávení a nadýmání. Dlouhodobější užívání působí i proti nechutenství a střevnímu kataru, doporučuje se i při nadměrném pocení. Nálev připravíme tak, že jednu lžičku sušeného yzopu zalijeme 1 litrem horké vody. Louhujeme 10 minut. Užíváme dvakrát denně.
Šalvěj (Salvia officinalis) Šalvěj je oblíbený zahradní keřík, pěstuje se v dobře propustné úrodné půdě s ochranou proti chladnému větru. Existuje mnoho barevných i tvarových kultivarů, pro kuchyňské využití se nejlépe hodí obyčejné úzkolisté a nekvetoucí širokolisté kultivary. Šalvěj muškátová a u nás volně rostoucí šalvěj luční mají podobné vlastnosti. Listy jsou antiseptické, používají se do čajů nebo jako nálev ke kloktání při zánětech v krku, k osvěžení dechu a čištění zubů.
Tymián (Thymus vulgaris)
Tymián je aromatický, vytrvalý stále zelený polokeřík s částečně dřevnatými stonky. Existuje mnoho odrůd a kultivarů, říká se jim mateřídouška. Má nejrůznější kuchyňské využití, z listů se připravuje tonizující a stimulující čaj, užívaný k léčbě zažívacích a dýchacích potíží a pro lepší odkašlávání. Stejně jako šalvěj a ostatní bylinky tohoto typu, působí i tymián antisepticky.
Levandule (Lavandula officinalis) Levandule má úzké šedozelené listy a modrofialové květy na dlouhých klasovitých květenstvích. Mnoho kultivarů se pěstuje jako zahradní byliny, většinou lemující záhony a cesty. Ve formě éterického oleje se používá k potlačení kašle, bolestí hlavy a nervových poruch. Ten se destiluje z kvetoucích výhonků a listů. Mast z ní má antiseptické a povzbudivé účinky. Levandule se také pálí na mírném plameni k provonění pokojů. Má ráda lehkou sušší půdu na přímém slunci. Ke starým rostlinám přihrňte půdu a nechte jednotlivé větvičky zakořenit, pak je rozsaďte. Květy se sbírají před plným rozvinutím, mají se sušit pomalu.
Rozmarýna (Rosmarinus officinalis) Rozmarýna není v našich podmínkách zimovzdorná, proto ji jako trvalku pěstujeme ve velkém květináči a na zimu jí přenášíme na nějaké chladnější bezmrazé místo do domu nebo prosklené zimní zahrady. Má dřevnaté stonky s rozpraskanou kůrou a úzké tuhé aromatické listy. Jako čarovná rostlina se kdysi zavěšovala k ochraně před zlými duchy, nyní je oblíbená v kuchyni k ochucování pokrmů. Listy jsou ceněné léčivo při depresi, migréně, poruchách jater a zažívání. Nesmí se ale používat nadměrně, způsobilo by to otravu. Listy se sbírají v době květu, používají se čerstvé nebo sušené ve stínu.
Zdroje informací - knihy, různé internetové články, praxe.
Text a foto: Jaroslav Svoboda, 2003
Ostatní články ze sekce Rostliny:
|
|
|
