Rakytník řešetlákový 
(Hippophae rhamnoides)  

    Rakytník je keř nebo menší strom vyskytující se hlavně v Číně, Mongolsku, Nepálu, Indii a na Sibiři, nyní rozšířený po celé Evropě. Je trnitý, obvykle 2metry vysoký, má zeleno-stříbrné listy a oranžové bobule. 

Na fotografiích s plody je velkoplodá samičí odrůda rakytníku jménem Leikora z naší zahrady. 
Má též hladší větve, méně trnité, než původní druh.

    U nás se používá většinou jako okrasný nebo zpevňující keř na náspech u silnic, ale léčivé účinky této rostliny byly donedávna přehlíženy. Má 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek (vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje jedna jediná bobulka). Kromě toho je rakytník vítanou zásobárnou vitaminu A a organických kyselin. Rakytník má značné biostimulační účinky, výrazně podporuje imunitní systém, je velmi vhodný při rekonvalescenci. Podporuje tvorbu žluči a trávicích enzymů, stimuluje činnost jater a plic, reguluje krevní oběh.  Pomáhá tedy při plicních nemocech, léčí žaludeční vředy a různá kožní onemocnění včetně akné, je schopný tlumit bolest a rakytníkové masti regenerují tkáně při omrzlinách a popáleninách. Rakytník také zabraňuje vypadávání vlasů. Vynikající je pro očistu organismu od toxických zplodin, dále rozpouští hleny, zlepšuje stav kloubů při revmatismu, vykazuje i protinádorové účinky. Velký boom v současné době zažívá v USA - jsou známy první pozitivní výsledky při léčbě rakoviny děložního krčku. Plody rakytníku jsou přirozeným koncentrátem všech nejdůležitějších vitamínů.

    Název Hippophae pochází ze staré řečtiny a v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové prý totiž věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde rostla tato dřevina, tloustla a jejich srst dostávala lesklý nádech.  

Pěstování: 

    Je velmi nenáročný a mnohostranně užitečný pro permakulturní zahradu. Dusík poutající bakterie v jeho kořenech obohacují půdu dusíkem. Snáší velmi dobře sucho (nesmí ale zaschnout po vysazení, než zakoření!). Má daleko rozvětvený a hluboký kořenový systém. Vytváří  kořenové výhonky, proto ho vysazujte jen tam, kde časem jeho rozrůstání nebude na obtíž, nebo nebude možné (nebude růst směrem do stínu větších stromů, přes uježděnou cestu, do louky atd.). Je ideální pionýrskou dřevinou na zpevnění dun, sutí, pro vytváření přírodních porostů na písčitých propustných půdách (např. rekultivace lomů). Jemně vláknité, středně těžké dřevo se používá v řezbářství.

    Je to rostlina dvoudomá, proto je potřeba vysadit samčí i samičí keře. Samičí rostlina je ta, která plodí, proto se doporučuje vysazovat v poměru pět až deset samičích na jednu samčí. Pozná se hlavně na jaře, podle větších zárodků pupenů. Pyl přenáší vítr, nikoliv hmyz, takže opylovač musí být vždy po větru. To hlavně u větších výsadeb (zjistěte si, odkud u vás nejvíc fouká na jaře), pár rostlin u sebe se opylí i bez této designové promyšlenosti. Plody uzrají v září až v říjnu.

    Suší se a dělá se z nich čaj. Výborné jsou kompoty, protlaky, sirupy a přírodní ovocný rakytníkový likér. Nejvíce vitaminů a ostatních biologicky účinných složek má rakytník na počátku zrání (konec léta). Jeho jediným velkým problémem je, že se velice nesnadno sklízí. Na trnitých větévkách plody drží pevně, protože nemají stopky (odrůda Leikora má malé stopky) a jsou měkké. Zpravidla se při trhání rozmačkají a šťáva předčasně vytéká.  Plody se proto sbírají až v zimě - nejlépe při minus deseti stupních Celsia.  V terénu rozprostřeme pod keřem plachtu a zmrzlé bobule setřeseme na zem. Protože vysokou teplotou se vitamin C „ztrácí“, je tedy velice dobré rakytníkové bobulky zmrazit. V průběhu zimního období je můžeme dle libosti konzumovat.  

Text a foto: Jaroslav Svoboda, 2003

  Zpracování:

Návod na rakytníkový likér

    Sesbírané plody se naloží do osmdesátiprocentního alkoholu, tam se luhují 8 -14 měsíců.Takto připravený macerát se podle potřeby dosladí zahuštěným hroznovým moštem a zraje optimální dobu v dubových sudech. Ideální ke konzumaci je po roce zrání. Zdravý likér má tmavě hnědou barvu, intenzivní vůni a medovou chuť. Panák denně prý stačí k prevenci před nemocemi.

Džem z hlohu a rakytníku

    1kg bobulí hlohu, 1kg plodů rakytníku řešetlákového, 1kg cukru (ten doporučujeme nahradit něčím méně škodlivým - např. stévie a obilný slad ve formě sirupu...), 1 litr vody. Omyté bobule hlohu zalijeme vodou a vaříme na mírném ohni až změknou. Potom je prolisujme přes síto. Plody rakytníku propláchneme studenou vodou a vymačkáme z nich šťávu přes husté síto nebo plátno. Obě hmoty smícháme, osladíme a vaříme na mírném ohni až zrosolovatí. Plníme do nahřátých sklenic, zavíčkujeme a sterilujeme při teplotě 90oC 15 min.

Zatím nedoceněný zůstává rakytníkový olej.

    Olej z rakytníku má vysoce regenerační schopnosti, jedná se o biogenní stimulátor, který především ovlivňuje růst tkání při poškození kůže a sliznic. Má také značné baktericidní účinky. Významný je i obsah vitamínů - hlavně A, C a E a další. Užívání vnitřní i vnější.